psáno s ohledem

podtitul psáno s ohledem, je psáno s ohledem na muže

Není to ničím jiným než psaním o nich. U některých mých pasáží, životních zkušeností by se nemuselo zdát, že na ně beru ohled. Ale věřte mi, opravdu ohled beru. Díky němu, až nyní, ve zralém věku, dokáži některé životní prožitky psát s nadhledem. Snad. Alespoň se o to pokouším. Kdybych ten pocit neměla, bylo by mé psaní v úplně jiné kapitole (bez ohledu). Ale tu zveřejňovat nebudu. Chci psát pozitivně, s nadsázkou, s nadhledem, s humorem postaveným klidně i na mě. Chtěla bych pobavit, i se tím bavit.

Odjakživa jsem měla a mám muže ráda. Vždycky jsem si přála v nich vidět to, co se o nich v dobrém říká a jak se sami mnozí pozicují. Otce, oporu rodiny, ale i někoho, kdo je empatický a má otevřenou náruč. Nestydí se své děti pochválit, obejmout, naslouchat jim ... Muže, co jsou v tom dobrém vytrvalí, pevní ve svých názorech, mají své nejbližší rádi, nezdráhají si dělat srandu (i ze sebe). Muže, co jsou muži a ne bačkorami, které si nasadí v momentě, kdy je život náročnější. Muže, co umí přijít, když i oni potřebují oporu toho druhého. Muže, co se nestydí za občasnou slabost a umí si říct o pomoc...

Asi absencí někoho takového ve svém mládí jsem po někom takovém o to víc toužila. A stále toužím. Jejich společnost a pozornost jsem vyhledávala, vždycky měla ráda a stojím o ni i nyní! Doslova toužím po mužské pozornosti! Té hezké, pozitivní.

Na rozjezd této kapitoly si dáme můj první komiks.;-) (následuje pod tímto textem)

05.07.2023