film - Buko
režie, scénář: Alice Nellis
obsazení: Anna Cónová, Petra Špalková, Jan Cina, Lenka Termerová, Martha Issová ...
žánr: komedie, drama
kamera: Matěj Cibulka, hudba: Jan Ponocný
Nekritika: Přiznám se, že herce Miroslava Krobota, snad krom jednoho filmu, moc ráda nemám. Spíš vůbec nemám ráda. Je pro mě ve všem pořád stejný. Málo mluvící, nabručený, vizuelně bez emocí, prakticky se neměnící ... A tak když film začal a v něm nečekaně on, hned ve mě vyvolal pocit "já to snad vypnu". Jenže film jsem si vypůjčila za peníze z videotéky, protože mě oslovila upoutávka na Českého lva za rok 2022. V té upoutávce naštěstí vidět nebyl. Ale kdo mě tam velmi zaujal, byla Martha Issová. A to byl důvod, proč jsem si film vypůjčila.
Film se mě dotýká z mnoha pohledů:
- Tím jedním z nich je tíha osamělé ženy, která mě desítky let provázela a provází. A je jedno, zda je její představitelkou Lenka Termerová, která vychovává postiženou Marthu, či je jí Petra Špalková, která je na děti sama a nebo Anna Cónová, která právě ztratila muže. Obdobnou ztrátu prožíváte, i když muž neumřel. Stačí, že se dostal z kómatu a rozhodl se dál myslet jen na sebe. Ta ztráta není totiž jen Vaše, ale i dětí! A to je v těch souvislostech nesmírně bolestné.
- Kromě náročnosti životů jednotlivých postav mě velmi oslovilo prostředí, ve kterém se to odehrává. Díky moc příjemné hudbě a hezké kameře (laicky se domnívám;-)), je to přesně to prostředí, kde se pocitově cítím báječně. V přírodě, ve stavení s duší historie, kolem hospodářská zvířata a přitom v blízkosti lidí. Vůně trávy, svěžího vánku, letního podvečera, sena, dřeva v kamnech na podzim, za zvuku kokrhajícího kohouta ...
- V některých momentech jsem ve filmu viděla své dvě starší děti. Úplně mě rozstřelilo, když Petra Špalková svou mámu obejmula. Jako kdyby mě v tu chvíli objala Kristýna. Občas to tak dělává. Krásný pocit. A Lukáše jsem si překvapivě vybavila v momentě, když Martha ve filmu nelogicky říká "Volejte mi míň, budu Vám to zvedat víc".
- V neposlední řadě se tak trochu ztotožňuji s hlavní postavou Jarmily, která neměla ráda koně a přitom na něm nakonec jela. I já nikdy ke koňům neinklinovala a přitom jsem si asi před 4lety říkala, že bych nějakého ráda po nozdře pohladila, přivoněla stájím a kdoví, třeba našla odhodlání a i se svezla. Nejspíš by mi stačilo tam jen chvíli být.-).
Herecký výkon Marthy Issové mě ve filmu nadchnul, ba přímo dostal. Byla úúúžasná! Hledala jsem zpětně, po shlédnutí filmu, jeho nominaci na Českého lva a nenašla. Ne, že bych si myslela, že lepší filmy nejsou. Spíš jsem hledala, jak se jméno Martha píše. Překvapilo mě, že jsem film v nominacích nemohla najít. Tak jsem hledala dál a představte si, má jedinou nominaci. A to za ženský herecký výkon ve vedlejší roli = nominována je Martha Issová. Tedy to mě potěšilo, že jsem měla tak dobrý odhad. Těším se na další nominované kousky, abych mohla zhodnotit i ostatní nominace:-). Do galavečera to nestihnu, ale to nevadí. Třeba časem ..
závěr: Kdo má rád hloubkově zaměřené filmy, přírodu, venkov, tomu film doporučuji. Já byla nadšená. A stále jsem.
